„Máme to štěstí, že nás brání naši zákazníci. Jakmile se tak objeví někdo nový, je pod obrovskou palbou kritiky, že nás zkopíroval a že je plagiátor,“ říká Tomáš Huber, spolumajitel společnosti Mixit.
pondělí
07.12.2015
Podnikatelské začátky nejsou vždy růžové. Své o tom ví i Martin Wallner a Tomáš Huber, zakladatelé a majitelé společnosti Mixit.
 

Co vedlo dva spolužáky k tomu začít podnikat?

Tomáš Huber:
Tou hlavní motivací byla naše touha po seberealizaci. Když jsme s projektem Mixit začínali, naše studia pomalu končila. Nechtěli jsme tedy být po dokončení školy nezaměstnaní a hlavně jsme si přáli být vlastními pány.  Rozjet byznys na vysoké škole představovalo řadu výhod. Tím, že jsme byli stále studenti, neměli jsme žádné závazky v podobě rodin, hypoték, úvěrů a podobně. Byl to tedy podle nás ten ideální čas.

Jaké byly ty úplné začátky?

Martin Wallner: Rozhodnutí rozjet projekt Mixit padlo zhruba rok před jeho spuštěním. Rok jsme tedy všechno připravovali, sháněli dodavatele, vytvářeli web, ujasňovali jsme si, jak to celé bude vypadat. Po roce příprav jsme web spustili s tím, že jsme absolutně netušili, jestli to pojede, jestli to bude fungovat. Velkou otázkou pro nás bylo, jak na náš produkt v podobě nového způsobu nákupu a objednávání müsli budou lidé reagovat. Český trh totiž nic takového zatím neznal. Byla to naprostá novinky a internetový trh byl zcela jiný, než je dnes. Skočili jsme tedy do toho po hlavě a upřímně, tak půl roku jsme netušili, jestli to pojede nebo ne.

TH: Objednávky přicházely od prvního dne, to ano. Ale na uživení to nebylo zhruba takový rok a půl.

Jak vás napadlo vrhnout se zrovna do byznysu s müsli?

MW: Pravda, je, že inspirace přišla ze zahraničí, kde podobný portál, jehož prostřednictvím si mohli zákazníci objednávat již hotové müsli směsi nebo si namíchat svoje vlastní, již fungoval. Řekli jsme si tedy, že zkusíme zrealizovat něco podobného, počesku.

TH: Hodně se nám líbilo, že je to produkt, který nepodléhá zkáze. Je to sušené, nevaří se to, nejde o tepelnou výrobu, pro kterou platí daleko přísnější hygienické normy.

Co všechno bylo potřeba upravit českým podmínkám?

TH: Zejména jsme zcela jinak přistoupili k podobě webu. Němci jsou totiž v tom designu takoví chladní. A to my jsme nechtěli. Naším cílem bylo vydat se cestou designu, který by odkazoval k rustikálnímu stylu, který je dnes čím dál populárnější. Chtěli jsme zákazníky i bavit, a to nejen webem, ale také tubusy, ve kterých k nim namíchané müsli dorazilo.

MW: Nechtěli jsme být v kategorii super food, nechtěli jsme být bio. Chtěli jsme však jít cestou kvalitních potravin v zajímavém designu.

Celý rozhovor najdete v magazínu Vlastní firma FRANCHISING 03/2015.